To nejlepší z Číny

Klasický okruh po nejznámějších místech Číny od moderní Šanghaje přes Terakotovou armádu v Xi'anu až po Velkou čínskou zeď.

• Terakotová armáda v Xi'anu
• Šaolinský klášter a Les pagod
• Velká čínská zeď u Pekingu
• Přelet Šanghaj – Xi'an v ceně

• Terakotová armáda
• Jeskyně Longmen
• Šaolinský klášter
• Velká čínská zeď

Údaje odpovídají nabídce CK SEN ke dni 24. 9. 2026. Závazná cena a volná místa se potvrzují u konkrétního termínu.

1. 1. den — Odlet směr Šanghaj

   EVROPA – ŠANGHAJ

   Odlétáme do Asie renomovanou leteckou společností – let do Šanghaje.

2. 2. den — Huangpu a panorama Šanghaje z Bundu

   ŠANGHAJ

   Přistáváme v nejlidnatějším čínském městě. ŠANGHAJ patřila mezi vůbec první přístavy otevřené obchodu se Západem a dnes je srdcem nejrychleji rostoucí ekonomiky planety – a je to na každém kroku znát. Přes moderní čtvrť Pudong se přesuneme do hotelu. Poté se vydáme na procházku po koloniální nábřežní promenádě Bund podél řeky Huangpu, odkud se otevírá pohled přímo do tváře mladé, dynamické a dravé Číny – panorama mrakodrapů, mezi nimiž budeme hádat, které věže jsou nejvyšší. Den zakončíme ochutnávkou tradiční šanghajské kuchyně.

3. 3. den — Mrakodrapy, mingská zahrada a jadeitový Buddha

   ŠANGHAJ

   Celý den patří Šanghaji – poznáme jak její historii, tak nejmodernější atrakce a nejnovější čtvrti metropole, která ukazuje dopravu budoucnosti. Vyvezeme se rychlovýtahem na vyhlídku Světového finančního centra, případně si troufneme i na vyhlídku Shanghai Tower – pohled z ptačí perspektivy je nekonečný, a přesto uspořádaný. Odpoledne se přesuneme k historii a kultuře: po mrakodrapech Pudongu navštívíme jedinou klasickou zahradu Šanghaje ze 16. století, zahradu Yu s okolním bazarem, tradičnější tvář starého čínského města. Obleky z finančních center vystřídají lidové oděvy, ocel a sklo nahradí dřevo, keramické dlaždice, draci a tradiční střechy 400leté mingské zahrady, kudy se chodila kochat městská elita. Projdeme se uličkami starého bazaru plnými typicky šanghajských pochutin. Navštívíme i jeden z nejvýznamnějších šanghajských klášterů – Chrám jadeitového Buddhy s výjimečnými sochami z jadeitu, mystické místo s nepopsatelnou atmosférou a buddhistickou oázou uprostřed nikdy nespícího přístavního velkoměsta; pokud máte v Šanghaji stihnout jediný chrám, je to právě tento. Podíváme se, jak se získávají nejvzácnější perly, a bude čas na nákupy po boku čínských zbohatlíků na nejznámější nákupní ulici Číny nebo v buticích Francouzské koncese. Vrátíme se ještě na Bund, tak jak ho vídali obyvatelé, kteří dali duši dnešní Šanghaji, i k panoramatu Pudongu, jež se v každém ročním období tváří jinak. ŠANGHAJ je výkladní skříní čínského úspěchu – na nejdražší třídě Nanjing Road v butikách světových značek nakupuje nová generace čínských boháčů, zatímco ve vedlejších uličkách si obyčejný Šanghajec věší prádlo do ulice, jako by se za posledních sto let nic nezměnilo. Přitom kousek od řeky Huangpu se toho stalo velmi mnoho: na koloniálním Bundu stojí řada čínských i zahraničních bank v budovách s evropským nádechem. Britové si po opiové válce koncem 19. století vynutili obchod s upadající čínskou monarchií, obsadili ústí řeky a vybudovali přístav, díky němuž město zažilo rozmach; Bund se stal centrem obchodu, zábavy i pašeráckého podsvětí a otevřel dveře Francouzům, Američanům i Němcům, kteří chtěli těžit z oslabeného císařství. Monarchie se z těchto ran už nevzpamatovala a z chaosu následujících desetiletí vznikla roku 1921 Komunistická strana Číny. Po vítězství nad imperialismem však byla Šanghaj za svou dřívější dekadenci potrestána a její role centra mezinárodního obchodu na čas zanikla. Na druhém břehu ale vidíme nový, velkolepější začátek: pokud je Mao Ce-tung otcem národa, pak Deng Siao-pching je otcem jejího ekonomického rozmachu – přežil kulturní revoluci v Maově stínu, aby v osmdesátých letech odsunul strnulé ideologie a umožnil zrod socialismu s čínskou tváří. Panorama raketově rostoucích mrakodrapů Pudongu je toho živoucím důkazem. A není to jediné prvenství Šanghaje – najdeme tu nejkrásnějšího jadeitového Buddhu, nejkrásnější mingskou zahradu, nejrychlejší vlak světa i nejvyšší vyhlídku.

4. 4. den — Terakotová armáda a první čínský císař v Xi'anu

   ŠANGHAJ – XI´AN

   Se Šanghají se loučíme a letíme do vnitrozemí, do Xi'anu. Vše se pomalu mění – jsme v bývalém hlavním městě Říše středu, odkud vládlo 13 dynastií a které bylo počátkem i koncem Hedvábné stezky, kdysi multikulturní metropoli bez konkurence na světě. Změní se provincie, zvyky, dialekt – a i my sami se staneme atrakcí pro místní. Zamíříme k vykopávkám Terakotové armády, největšímu archeologickému objevu 20. století (UNESCO), a povíme si o císaři Čchinovi, sjednotiteli první velké čínské říše, jehož dynastie dala Říši středu jméno pro celý západní svět. Xi'an ukazuje úplně jinou tvář Číny, než jsme dosud viděli – země je etnicky velmi pestrá a lidé se nám budou proměňovat před očima. Před 2200 lety se král jednoho z rozdrobených čínských státečků rozhodl ukončit staletí bojů a nechal vybudovat obrovské dílo dokládající šikovnost tehdejších řemeslníků i jeho vlastní moc – kanál a obrannou zeď, které stály život statisíce dělníků. Císař Qin, po němž vznikl název Říše středu v mnoha jazycích, se však bál smrti, a proto si na onen svět vzal vše potřebné. Jeho posmrtné impérium, jehož část náhodou objevili nic netušící rolníci v sedmdesátých letech, ohromuje víc než všechny jeho ostatní projekty – z políček se stalo jedno z nejfascinujících archeologických nalezišť současnosti, kde Terakotová armáda pomalu vystupuje z písečných nánosů. Rozmach Xi'anu pokračoval i po krátké vládě tohoto ambiciózního panovníka: následující generace prozkoumaly tajemný severozápad a otevřely jednu z nejvýznamnějších obchodních cest v dějinách – Hedvábnou stezku, po níž až do Zlatého věku čínské civilizace proudily národy, filozofie a vzácné zboží přes Persii až k branám Říma a Egypta. Tehdy zde žily dva miliony lidí a bylo to největší město své doby; Xi'an se stal centrem překladů a šíření buddhistických textů po celé východní Asii a dodnes se pyšní nejzachovalejšími městskými hradbami v Asii – je to nejhistoričtější město Číny. Čeká nás i muslimská čtvrť, Zvonová a Bubnová věž... A když se po druhé světové válce rozhodovalo o novém hlavním městě, Peking zvítězil nad Xi'anem jen o jediný hlas.

5. 5. den — Hradby na kole, kaligrafie a muslimská čtvrť

   XI´AN

   Dnešní den patří Velké pagodě divoké husy, kolébce čínského překladatelství a centru šíření buddhismu po celé zemi. Ukážeme si vývoj čínského písma a jeho logiku – čínské znaky patří k nejvýraznějším kulturním odlišnostem této země. Xi'an je právem centrem čínské kaligrafie a dodnes sem Číňané přicházejí nechat si požehnat jména pro své potomky – zjistíte, jak by se vaše jméno psalo čínsky. Ke kontrastům Číny přidáme muslimskou čtvrť, kde žije etnická menšina Chuejů, a prohlédneme si jednu z nejexotičtějších mešit světa ukrytou v uličkách rušného muslimského bazaru. Změní se i strava – ochutnáme jídla střední Číny, případně sušená granátová jablka, kterými je Xi'an proslulý. Dojde i na procházku po městských hradbách u Západní brány, které si můžete projet i na kole. Xianské hradby jsou impozantní a mohutné, ale nejzajímavější je život pod nimi – z hradeb uvidíme důchodce cvičící tai-chi, rušné pouliční trhy s čerstvou zeleninou a ovocem i hustou dopravu téměř devítimilionového města.

6. 6. den — Luoyang a jeskyně Longmen – kolébka čínské civilizace

   XI´AN – LUOYANG – LONGMEN

   Rychlovlakem se přesouváme do Luoyangu – cesta rychle uběhne díky moderním vlakům, které Číňanům umožňují překonávat velké vzdálenosti za krátký čas. Míříme na východ do provincie Henan, k dalším památkám UNESCO. LUOYANG je považován za kolébku čínské civilizace – tradiční město v povodí Žluté řeky patří mezi čtyři hlavní historická hlavní města říše a skrývá množství památek. Nejznámější jsou jeskyně LONGMEN, obrovské svědectví o významu buddhismu v čínské historii: 2340 jeskyní, tisíce nápisů, 1500 let staré stély, desítky buddhistických pagod a desetitisíce soch. Ukážeme si rozdíly mezi sochami tesanými v průběhu pěti staletí – v největší a nejkrásnější z nich má prsty nejznámější žena čínských dějin, jediná oficiálně korunovaná císařovna. Povíme si o této zajímavé éře dynastie Tang. V rámci areálu Longmenských jeskyní (UNESCO) prohlédneme i malé letní sídlo jednoho z nejznámějších politiků 20. století – Čankajškovu vilu postavenou vedle chrámu plného proseb a modliteb, s krásným výhledem z terasy do údolí řeky Yi zvaného „dračí vrata“. Provincie Henan představuje Čínu v ryzí podobě – kolébku civilizace s množstvím historických hlavních měst, mezi něž patří i Luoyang, proslulý jedním z nejúžasnějších dokladů buddhistického dědictví v zemi. Longmenské skalní stěny s nespočtem Buddhů a božstev, vzniklé před 1300 lety, vyprávějí příběh císařovny Wu, která se k moci dostala přes intriky a vraždy a toto místo mělo přispět ke zlepšení její karmy – zkuste tu najít nejmenšího Buddhu. Lidé jsou tu srdeční a poznáme čínský venkov, zatímco jinde je Luoyang moderním městem duchů s prázdnými výškovými budovami rostoucími přímo před očima – další z čínských kontrastů. Oblast je proslulá i chrámem Shaolin v nedalekých horách, kde buddhismus na cestě na východ nabral novou podobu chanového (zen) buddhismu, dnes rozšířeného až v Japonsku. Právě v tamním klášteře se před staletími zrodilo bojové umění wu-šu, základ dalších bojových stylů východní Asie – indický mnich, zděšený neschopností mnichů vydržet v meditaci, jim předepsal cvičení, které později posloužilo i k obraně kláštera před zloději v neklidných dobách střídání dynastií. Z toho vzešly mystické bojové techniky předávané z generace na generaci dodnes, a okolí je proslulé nejlepšími školami bojových umění, kde čínské děti tvrdým tréninkem míří k mistrovství.

7. 7. den — Šaolin, Les pagod a noc vlakem do Pekingu

   ŠAOLIN – PEKING

   Ranní procházka tradičními uličkami Luoyangu nabídne pohled do života místních – tak vypadala Čína ve většině měst ještě před 30 lety. Obchůdky s hůlkami, kaligrafickými štětci či tradičním luoyangským porcelánem s pivoňkovými motivy spolu se stánky s jídlem vytvoří nezapomenutelnou vzpomínku na starou dobrou Čínu, dnes už vzácnou. Jednou z hlavních atrakcí okolí je slavný ŠAOLINSKÝ CHRÁM (UNESCO), založený v době zániku Římské říše v Evropě, v horách krásného pohoří Songshan. Je to dnes patrně nejznámější buddhistický chrám západního světa a živé centrum vzniku a rozvoje čínského wu-šu. Kromě chrámu a bojujících mnichů nás čeká i nádherný Les pagod – důvod, proč je místo zapsáno na seznamu UNESCO: 248 pagod z cihel a kamene s hrobkami největších mistrů, každá s vlastním příběhem o zakládání a obnově tohoto legendami opředeného bojového umění. Nahlédneme do dvorů šaolinských škol, možná uvidíme na cvičišti tisíce studentů – Šaolinský chrám totiž není mrtvou památkou, ale stále aktivní školou. Čeká nás i ukázka bojového umění od skutečných mistrů a chvíle meditace při vonných tyčinkách, s odhalením, že právě zde vznikl zenový buddhismus. Poté nás čeká cesta lehátkovým vlakem do hlavního města Pekingu.

8. 8. den — Náměstí Nebeského klidu, Chrám nebes a akrobaté

   PEKING

   PEKING – hlavní město, které musíte vidět, svět sám o sobě, jedinečný, kontrolovaný a uspořádaný, ukazující dobré i sporné stránky komunismu s kapitalistickou tváří. Peking založila dynastie, která ani nebyla čínská, ale inspirovala další panovníky až po mocného Maa. Poznávání zahájíme u nejznámějšího chrámu, jenž nepatří žádnému náboženství – ani buddhismu, ani taoismu, ani konfucianismu. Prohlédneme místo, kde se panovník modlil za dobrou úrodu, se Síní modliteb celou ze dřeva, symbolem města zapsaným na seznamu UNESCO. Chrám, kdysi vyhrazený jen císaři a jeho dvoru, je dnes společenským místem starých Pekingčanů, kteří si v parku zřídili prostor pro zpěv, tanec, cvičení, debaty a společenské hry – ukázku toho, jak si vychutnat důchodový věk. Čínští akrobaté patří ke světové špičce, a proto je v programu i možnost zhlédnout akrobatickou show jednoho z nejlepších městských klubů – zaručujeme husí kůži. Moderním centrem je pěší zóna Wangfujing lemovaná drahými butiky, velkými nákupními centry a dobrými restauracemi; téměř na jejím konci najdeme rušný trh s jídlem pro odvážné – třeba štírem na špejli přímo v srdci hlavního města.

9. 9. den — Velká čínská zeď, Letní palác a Ptačí hnízdo

   PEKING – VELKÁ ČÍNSKÁ ZEĎ – PEKING

   Na tento den se těší většina návštěvníků Číny. Brzy ráno vyrazíme klimatizovaným autobusem na sever, k VELKÉ ČÍNSKÉ ZDI – top atraktivitě země, kterou Číňané rádi označují za jedinou stavbu viditelnou z Měsíce. Dnes měří přes 6000 km a je pod ochranou UNESCO. Navštívíme úsek strategicky důležitý pro obranu Pekingu, proto je zde zeď dvojnásobně opevněná; odměnou za vynaloženou námahu bude nádherný výhled do okolí Západních hor, odkud je v dálce vidět i samotný Peking. Po zasloužené procházce po zdi se občerstvíme a povíme si o impozantnosti tohoto technického veledíla. Zastavíme se i u výroby jadeitových artefaktů – jade má v čínské medicíně a tradiční kultuře nesmírný význam, Číňané si ho cení víc než zlata a diamantů a dědí se z generace na generaci; jeden z nejcennějších druhů se těží přímo v okolí Pekingu. LETNÍ PALÁC ukazuje krásu čínské zahradní architektury – letní sídlo poslední císařské dynastie z chladného Mandžuska zahrnuje jezero, chrám i úřední a rezidenční prostory, včetně proslulé a nákladné mramorové lodi císařovny vdovy Cixi (UNESCO). Peking hostil i letní olympijské hry a jejich symbolem je slavné PTAČÍ HNÍZDO s kapacitou 91 000 diváků – areál se jmény vítězů největších letních her v historii stojí za návštěvu.

10. 10. den — Zakázané město, náměstí Nebeského klidu a nákupy

    PEKING

    Poslední den věnujeme nejznámější památce bohatých čínských dějin – ZAKÁZANÉ MĚSTO bude tou pravou třešničkou na závěr. Než prozkoumáme sídlo velkých dynastií Ming a Čching, projdeme se po největším náměstí světa, náměstí Nebeského klidu, kde nenajdete lavičky a nesmíte jezdit na kole (tanky sem ovšem smí). Právě zde se před východem slunce vyvěšuje čínská vlajka za zvuku hymny a mladí pionýři hlídají monument obětem občanské války. Projdeme kolem moderní budovy Národního divadla, jehož opeře se přezdívá „plovoucí vejce“ a která patří k nejkrásnějším stavbám světa – symbol Pekingu, jenž má obrovskou historii, ale zároveň touhu být moderní metropolí a hrdým hlavním městem největší ekonomiky světa. Zakázané město mělo podle legend 9999 místností a dodnes je nejrozsáhlejším palácovým komplexem světa, postaveným převážně ze dřeva a mramoru – nejkrásnější ukázka čínské imperiální architektury ovlivněné feng-šuej, chráněná UNESCEM. Příběhy z jednotlivých částí města se v čínských rodinách dodnes vyprávějí jako legendy. Dnešní Palácové muzeum je důstojnou tečkou za poznáváním této obrovské a různorodé země. Odpoledne je čas na návštěvu předního hedvábného trhu nebo nákupy na pěší zóně Wangfujing, poté transfer na letiště a odlet domů.

11. 11. den — Odlet z Pekingu zpět domů

    PEKING – EVROPA

    Přílet zpět do Evropy.

Informace o vstupních podmínkách, vízech a doporučeném očkování se mění. Stav odpovídá 24. 9. 2026; před rezervací je prosím ověřte u CK SEN a na stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR.

1. 1EVROPA
2. 2ŠANGHAJ
3. 3XI´AN
4. 4LUOYANG
5. 5LONGMEN
6. 6ŠAOLIN
7. 7PEKING
8. 8VELKÁ ČÍNSKÁ ZEĎ

Mapa ukazuje polohu hlavních zastávek a jejich pořadí, nikoli přesný průběh přesunů.

Napište nám termín, který vás zajímá. Ozveme se a společně ověříme cenu, volná místa i detaily programu. Poptávka je nezávazná.

Původní nabídka na cksen.cz · Pořadatelem zájezdu je CK SEN.